Adolescence (2025) – Drásavá, nezapomenutelná mini-série

💥 Témata a narativní dopad

Zapomeňte na běžná kriminální dramata – Adolescence neřeší kdo to udělal, ale proč. Série nás provádí temnou realitou radikalizace mladistvých, školního násilí a selhávajících institucí, přičemž se neustále ptá: Co vlastně tvoří vraha?

Jamie, jehož ztvárnil mrazivě přesvědčivý Owen Cooper, tvrdí, že neudělal nic špatného, i když důkazy mluví jinak. Společnost, rodiče, internet – nikdo není bez viny. Tento seriál není snadné sledovat, ale je nutné ho vidět.

🎥 Jednozáběrová kamera: Bezmoc bez střihu

Filmování na jeden jediný záběr je extrémně náročné – a Adolescence to zvládla mistrovsky. Režisér Philip Barantini (Boiling Point) nás vtahuje do nekompromisního světa, kde se kamera nikdy nezastaví. Sleduje postavy skrze kriminální scény, soudní síně a terapeutické sezení, čímž vytváří nepřetržitý pocit úzkosti.

Někdy je to strhující, jindy až příliš efektní – ale napětí tím rozhodně graduje.

🎭 Herecké výkony: Mistrovská realističnost

Herecké výkony? Absolutní vrchol realismu.

🔹 Owen Cooper je děsivě autentický – v jedné chvíli vystrašené dítě, v druhé možný sociopat.
🔹 Stephen Graham (Jamieho otec) předvádí emocionálně zdrcující výkon, který vás srazí do kolen.
🔹 Erin Doherty (The Crown) jako terapeutka zoufale se snažící pochopit Jamieho psychiku, dokazuje, že patří mezi nejlepší herečky své generace.

Nepřerušované záběry dělají z jejich výkonů až nepříjemně skutečný zážitek.

🎬 Celkové provedení: Okamžitá klasika nebo přehnaná ambice?

Adolescence vás buď nadchne, nebo rozčílí – nic mezi tím.

Kritici ji označují za „televizní dokonalost“, zatímco skeptici tvrdí, že je příliš depresivní a příliš ambiciózní. Formát v reálném čase zajišťuje naprosté pohlcení, ale neumožňuje divákovi moc prostoru na reflexi.

Některé momenty jsou čistý génius, jiné trochu teatrální. Ale stopu ve vás zanechá na 100 %.